|
|
Organized crime and security : drug cartels : the global capacity of a rising security threat
Ibáñez de Foerster, Marcela ; Balabán, Miloš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
(abstrakt) Za poslední čtyři desetiletí vzbudily skupiny organizovaného zločinu, zejména organizace obchodující s drogami nebo drogové kartely, zájem bezpečnostních agend amerických zemí jako Kolumbie a Spojených států amerických. Během posledních dvou desetiletí však sekuritizace problému obchodování s drogami vedla k tomu, že se tento problém stal hlavní bezpečnostní hrozbou nejen pro Severní a Jižní Ameriku, ale také pro Evropu a západoafrické země. Tyto organizace ohrožují nejen bezpečnost státu, ale ve spojení s korupcí jsou také přímou podstatou hrozby v rovině politické, sociální, ekonomické a dokonce i kulturní. Tato diplomová práce představuje analýzu latinskoamerických organizací obchodujících s drogami nebo drogových kartelů, jak jsou běžně známy, se zaměřením na konkrétní případy kolumbijských a mexických drogových kartelů. Porovnáním těchto dvou případových studií jsem dospěla k názoru, že dnešní mexické drogové kartely získaly svou sílu díky následování tří velkých kolumbijských kartelů, které existovaly v letech 1980 až 1990. První kapitola se zabývá analýzou definic a konceptů výzkumu organizovaného zločinu. Ve druhé a třetí kapitole budou analyzovány kolumbijské a mexické případy - od nestátních představitelů až po příslušné vládní reakce a to až po současnou bezpečnostní situaci....
|
|
|
Vliv organizovaného zločinu na svobodu tisku: srovnání Mexika a Kolumbie
Horák, Benjamin ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vybranými prvky organizovaného zločinu a jeho vlivem na svobodu tisku. Cílem práce je za pomoci analýzy vybraných zemí, provedené kvalitativní komparativní případovou studií, potvrdit či vyvrátit hypotézu, že organizovaný zločin má vliv na svobodu tisku. Jak už bylo zmíněno výše, organizovaný zločin je natolik komplexním pojmem, že je důležité si vymezit konkrétní aktéry či elementy této kriminální činnosti. Práce se zaměřuje na vybrané aktéry, kterými jsou organizované kriminální skupiny - drogové kartely a korupce jakožto element organizovaného zločinu. Výzkumné otázky, na něž hledá práce odpovědi zní: "Jak ovlivňují drogové kartely svobodu tisku?" a "Jak ovlivňuje svobodu tisku korupce?". V případě potvrzení hypotézy bude autor hledat odpověď na doplňující podotázku "Jak přistupuje Mexiko a Kolumbie k vlivu organizovaného zločinu na svobodu tisku?". Výsledky práce potvrdily hypotézu a konstatuje, že organizovaný zločin na svobodu tisku vliv skutečně má. Oba konkrétní zdroje onoho vlivu, tedy drogové kartely a korupce, ovlivňují svobodu tisku zejména rozsáhlým násilím páchaným na novinářích, čímž systematicky a dlouhodobě negativně působí na jejich bezpečnost. Dalším způsobem ovlivňování je oslabování akceschopnosti státu a podkopávání demokratických principů, mezi...
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
Drogové kartely v Mexiku jako bezpečnostní hrozba pro stát
Amler, Patrik
Tématem diplomové práce jsou aktivity drogových kartelů v Mexiku, které mohou působit jako hrozba pro daný stát. Pro posuzování závažnosti hrozeb byl využit koncept bezpečnosti, který nabízí představitelé Kodaňské školy. Ti dělí bezpečnost na pět sektorů a umožňují nám tedy hlubší analýzu. Jedná se o případovou studii, kdy je do hloubky zkoumáno několik málo případů. Hlavním cílem je tedy posoudit zda-li činnost mexických drogových kartelů představuje objektivní hrozbu pro daný stát. V rámci naší práce jsme si stanovili i vedlejší cíl. Ten spočívá ve srovnání přístupů bývalých prezidentů Mexika Felipe Calderóna a Enrique Peña Nieta v kontextu boje proti drogovým kartelům. Budeme se tedy soustředit na společné, ale i rozdílné znaky v příslušné politice obou aktérů.
|
|
|
Military transgressions against the human rights throughout the Mexican drug wars after 2008
Kurejová, Katarína ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalárska práca sa venuje problematike vojen proti drogovým kartelom v Mexiku. Síce drogovú vojnu vyhlásil už v roku 1971 americký prezident Richard Nixon, v Mexiku sa jej naplno zhostil až prezident Felipe Calderón v roku 2006. S nástupom viac než 45 000 vojsk a cieľom zadržať alebo zabiť všetkých významných drogových barónov prišlo aj ubližovanie civilistom. Okrem drogových kartelov sa ho dopúšťali aj štátne zložky. Práca sa sústredí najmä na obdobie po roku 2008, kedy začali eskalovať nielen konflikty armády s drogovými kartelmi, ale aj potýčky armády s civilistami. Práca je deskriptívnou prípadovou štúdiou. Cieľom tejto práce je pozrieť sa na históriu vojny proti kartelom, čitateľom priblížiť vznik kartelov ako takých, zanalyzovať postup vlády proti nim a detailne sa pozrieť na incidenty, pri ktorých došlo k porušovaniu ľudských práv armádou. V rozoberaných prípadoch je braný zreteľ na počet ľudí, ktorým bolo ublížené, o aký typ ublíženia sa jedná a pri akej situácii k incidentu došlo. Po popísaní jednotlivých prípadov nasleduje ich porovnanie na základe množstva ľudí, ktorým bolo ublížené a podľa spôsobu, ako im bolo ublížené. Výskumnou otázkou práce je koľko násilia bolo spáchaného armádou voči civilistom od roku 2008 a v ktorých oblastiach sa tieto incidenty odohrali.
|
|
|
Bezpečnostní situace v Kolumbii v kontextu obchodu s drogami a její dopad na vztahy v regionu
Kačírek, Lukáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Práce se věnuje obchodu s drogami v Kolumbii, zemi s největší produkcí drog na světě. Je zaměřena především na období drogových kartelů, které měly významný vliv na bezpečnostní situaci v zemi. Nejprve dochází k vysvětlení příčiny vzniku kolumbijského konfliktu, následně je představen kartel z Medellínu a kartel z Cali. Po jejich pádu převzal roli na kratší dobu kartel Norte del Valle, který se však na drogové scéně neuchytil takovým způsobem. Po zániku dvou významných kartelů dochází k období roztříštěnosti drogové scény. Práce se též krátce věnuje situaci v současnosti. V celém konfliktu hrají nezanedbatelnou roli také guerillové skupiny, kterým je věnována jedna kapitola. Samostatná kapitola je pak vyhrazena pro reflexi role USA v celém konfliktu, představení jeho úlohy v první polovině 20. století a následně je dán prostor k uvedení Plan Colombia. Poslední kapitolu práce tvoří vztah se státy v regionu v klíčovém období z pohledu obchodu s drogami, jedná se o Peru a Bolívii a vzhledem k významu v drogovém kšeftování je prostor věnován také Mexiku. V závěru práce je na základě teorie státu Roberta Rotberga zhodnoceno jakým státem Kolumbie byla ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
Komparace boje proti drogovým kartelům v Mexiku a v Kolumbii
Jedlička, Jan ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce postupně rozebírá a následně porovnává boj proti drogovým kartelům v Kolumbii a Mexiku z pohledu zahraniční politiky Spojených států amerických. Nejprve je obecně popsán historický vývoj drogového obchodu v obou těchto státech, což je důležité pro pochopení celé problematiky a následně je samostatně zkoumána i role Spojených států v obou případech. Na tyto dvě části poté navazuje kapitola, která popisuje a porovnává souvislosti i odlišnosti, které lze u obou států nalézt.
|
|
|
Mexický ilegální obchod v kontextu organizovaného zločinu
Uvírová, Šárka ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na velmi diskutované téma organizovaného zločinu v Mexiku a ilegální obchodní operace, které jsou skupinami organizovaného zločinu, denominovanými drogové kartely uskutečňovány. Text je rozdělen do dvou částí. Teoretická část zahrnuje definice, charakteristiky, trendy a problémy při řešení organizovaného zločinu a ilegálního obchodu. Praktická část se poté zaměřuje na konkrétní situaci v Mexiku (jednotlivé kartely, jejich aktivity, fungování, vliv a návrh řešení situace). Tato práce si klade za cíl analyzovat současnou situaci a fungování drogových kartelů v zemi prostřednictvím různých pohledů (typologie, aktivity, způsob a důvod vzniku) ve snaze zmapovat jejich působení a vliv a zároveň prokázat, že tyto skupiny skutečně naplňují celosvětovou představu o mezinárodním organizovaném zločinu. Dílčími cíli bude komparace fungování těchto skupin organizovaného zločinu a legálních podniků; zda, případně jakým způsobem tyto aktivity ovlivňují politické a ekonomické dění a jejich důsledky; na základě předchozích informací analyzovat klíčové problémy a v neposlední řadě navrhnout řešení v boji s tímto fenoménem.
|
|
|
Komparace americko-mexických vztahů za vlády prezidentů Calderóna a Niety v kontextu mexické drogové války
Mladá, Pavlína ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Mexiko se potýká s komplikovaným problémem jak drogové produkce na svém území, tak i s postem nejvýznamnější země tranzitu ilegálních drog z Jižní Ameriky do Spojených států amerických. Každá země zde má svou roli, Mexiko jako hlavní dodavatel drog, USA jako hlavní spotřebitel. Bakalářská práce se zabývá americko-mexickými vztahy od roku 2006, kdy byla v Mexiku vyhlášena drogová válka. Hlavním cílem práce je prozkoumat kroky americko-mexické spolupráce v potírání organizovaného zločinu ve sledovaném období a srovnat, jaké výsledky přinesla a zda byla úspěšná. Dalším cílem práce je vymezit bezpečnostní situaci na mexickém území ve sledovaném období a poměřit nápravné kroky mexických prezidentů.
|
|
|
Mexická drogová válka: Období vlády Felipe Calderóna (2006 - 2012)
Jančík, Jan ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Prezident Calderón se po nástupu do úřadu v roce 2006 rozhodl bojovat s mocnými zločineckými organizacemi bezprecedentní silou a zahájil tak operaci, která měla za následek desítky zatčených hlavních postav drogových kartelů, ale také za sebou zanechala desetitisíce lidských obětí, ať už vinou přímých střetů kartelů s policí a armádou, nebo v důsledku vzájemného soupeření kartelů o moc nad obchodem s narkotiky. Práce si dává za cíl zmapovat šest let konfliktu a poskytnout přehled nejvýznamnějších kartelů působících v tomto období na různých částech území Mexika. Výstupem je pak odpověď na otázku, zda za eskalaci konfliktu skutečně mohl prezident Calderón a nasazení armády.
|
host ::
RSS.